Jak funguje tento svět?

Lidská touha je nezměrná. Bytosti, které cítí touhu ve svých duších, jsou zejména ty, které se dokáží odpoutat od toho, co znají, od materie a chtějí hledat a nalézt to nové, to, co jim přináší nové prožitky a snad i částečné naplnění. Touhu po spojení s Bohem, s Vesmírem však bytosti cítí teprve tehdy, pokud se duše probouzí, pokud hledá odpovědi na své otázky, pokud člověka přestávají uspokojovat běžné věci a situace. To ho pak vede na dobrodružnou cestu plnou sebepoznání a postupného odkrývání svých nefunkčních programů. Vede ho ke změně sebe samého. Se změnou vnitřní pak musí nastat změna vnější, která odráží skutečné pocity a vize bytosti. Mnohé vize se však kříží, neboť bytosti celkově nedokáží sladit svou frekvenci do té míry, aby byli zajedno, aby se stali jedním. To pak vede k prosazování mnohých pravd a válce eg, kdy často bytost ještě není takového uvědomění, aby dokázala přiznat svou chybu, či nazírat na věci z jiného úhlu pohledu. Takto funguje tento svět. Kříží se zde nekonečné množství myšlenek, které vytváří mnohé reality. Tyto reality pak vstupují do životů lidí. Ti jsou však často nespokojení, neboť stále znovu touží prožívat pouze tu svou realitu. Přesto je možné, že někde a někdy nastane chvilkový soulad a člověk pak pocítí nevýslovné štěstí. Tento svět si prochází proměnami myslí všech bytostí, prochází si krizemi i zrodem nového. Vše, co se vztahuje k příchodu nového, lze pozorovat kolem. Ale mnohdy tento pohled přináší strachy a obavy, kam se vlastně tento svět ubírá. Změny však jsou potřebné, neboť základy tohoto světa jsou podemleté a zbývá již jen málo času k tomu, aby se nepropadl do propasti. Proto události nabírají na síle a síla proměny je vidět nejen v životech lidí, nýbrž i v přírodě. Větry odnáší mnohé negace, stejně tak, jako voda nadále podemílá základy tohoto světa. Vše musí padnout, aby se zrodilo nové. Změny však nutně nemusí provázet pouze to negativní. Mohou nést i mnoho pozitivního. A přesto, že toto nyní není vidět, pozitivní se rozvine jako poupě a obklopí tento svět. Svět změní svou strukturu, změní svou pozici, změní se jeho mapa, mění se čas. Pokud bytosti nejsou úplně zaslepené, toto vše vidí. A mnozí to cítí v sobě. Neklid se šíří jako lavina a pohání duše k akci. Proto, aby nezůstaly stát a nesemlela je síla, která strhne současný svět. Lidé potřebují naději a potřebují cíl. Potřebují radost a touží po lásce. Láska je hybnou silou všech procesů. Tento svět se musí uzdravit. A pokud bytosti Země toto nepochopí, pak jejich lekce zde nebudou naplněny. Člověk se vyvinul a dále se musí vyvíjet. Avšak je potřeba změna směru. Tam, kde byl, tam pro něho již nic nezůstává. Proto je potřeba hledat nové cesty, nová řešení a začít dělat vše zcela jinak. Jak? Na to člověk teprve musí přijít. A pokud bude naslouchat své duši, pak na to přijde. My budeme i nadále s ním a budeme ho podporovat na jeho cestě. Neboť on je námi, stejně tak, jako my jím.