Člověk

Člověk v tomto světě chřadne, pokud neotevírá své srdce lásce a své oči kráse, která je všude kolem. Člověk tak mnohdy nepozoruje, že svět se odráží v něm samém a stejně tak on sám se odráží ve světě kolem něho. Vše je propojené, vše je v mysli, která tvoří, vše je v síle záměru, který formuje. Každý má v sobě prostor, který rozehřívá jeho duši, který ho nabíjí a povzbuzuje, který ho učí, jak znovu a znovu vstávat a zdolávat překážky. Je to energie, která patří tvořivé síle, která tvoří vše, co je. Člověk je vyzářením čisté energie, která se spojí, aby se vyjádřila skrze ducha, aby se uskutečnila ve hmotě, aby dočasně převzala vlastnosti hmoty a pak se znovu spojila se sebou samou. Člověk je přáním čisté lásky, a proto touží po sjednocení. Částečky světla udržují jeho vědomí bdělé a dříve či později se začíná cesta zpět. Nejprve nevědomá, po probuzení vědomá. A tento koloběh se odvíjí celé věky, vnímáno z pohledu člověka. Z pohledu ducha je to dobrodružná cesta plná úžasných možností sebepoznání, sebezdokonalení a poznání všeho, co existuje a co je možné stvořit, cesta, která nikdy nekončí.