Co nese tento čas, tato doba?

Dny jsou plné světla, noci temné a stíny v nich navádějí ke strachu. To je odraz vnitřního světa každého člověka, který se v tomto čase nachází na planetě. Svádí se boj dobra se zlem, protiklady se promítají ve všem, co je. Boj však je jen jedno řešení. Dalším řešením je mír. Mír, který vede ke zklidnění, ke zpomalení, k napojení na vyšší moudrost. Vede k pochopení. Vnitřním světům lidí však většinou chybí. Chybí jim i láska. Taková láska, která dokáže rozzářit temnotu. Nosí v sobě povrchnost, hrají si na svých písečcích, neposlouchají sami sebe. Ne všichni tak žijí. Ale jelikož má každý své vlastní události, které musí vybojovat, pak není zatím možné žít ve světě bez válek. Neboť boje zuří nejvíce právě v nitrech lidí samotných. Mnohdy jsou to spory bezvýznamné, které jsou zažehnuty závislostmi, strachy a touhou převýšit svou energií ty ostatní, tedy být nad někým. Ne sobě rovní, ale nad nimi. Je možné získat klid a duše po něm velmi touží. Je tu však plno věcí, které rozptylují a které přinášejí neklid, hledání čehosi, co ani není možné najít, neboť to nikdy nebylo ztraceno. Svět se zmítá jak strom ve větru. Je odrazem lidského nitra. I planeta se zmítá. Potřebuje se zbavit některých energií, které již nemůže unést. Již dávno toto mohla uskutečnit, ale soucítí. Soucítí s tvory, které nese, kterým dává darem život. S tvory, kteří jí mnohdy oplácejí její dary zmarem. Každý hledá, co je pro něho to nejlepší. Ale je potřeba všímat si ostatních. Svět není osamocené místo. Je to místo plné života a tvorové si nemohou překážet. Musí žít v symbióze, musí udržovat rovnováhu, nést svou tíhu společně a dělit se o lásku a o hojnost. Musí. Měli by. Ale tak to není. Tento čas popírá mnohé, co nejde s proudem. To, co je pravdivé je vydáváno za lež. Tento čas učí lidi prohlédnout a vidět své problémy a vyřešit je. Vede bytosti k lásce. Často však skrze ty nejhrubší zkušenosti materiálního světa. Proč? Aby došlo k uvědomění. Tento čas přináší světlo vysoké vibrace. Přináší sílu očištění a sílu probuzení. Přináší tlaky, které je těžké ustát. Přináší nemoce, ale také zázračná uzdravení. Přináší rozchody a stěhování z místa na místo. Přináší nesoulad v každé oblasti života. Je to chaos, který zanáší všechna místa světa. Je časem získání vědomostí a nalezení řešení, která dosud byla uzamčena. Tedy stává se časem, kdy je cílem harmonizace cestou chtění a cestou opuštění minulosti. Je to čas, který je zvláštní svými možnostmi, čas, kdy je možné vše. Je to doba, která je velmi důležitá pro další cestu lidstva, které se brodí bahnem a vyhlíží břeh, suché místo, kde bude moci shodit tíhu toho bahna ze svých bot. Je to čas, kdy se uvolňují spojení, která neladí a navazují spojení, která nesou poselství sdílení a vzájemné komunikace bez pout, která si často lidé nasazují spolu s upevněním svých vztahů. Je to čas, kdy lidstvo pochybuje o sobě samých, kdy hledá, kým je a je zmateno, neboť nefungují některé vzorce, které ho dosud udržovaly funkční. Žije, ale žije se zakrytýma očima. Poslepu jde po cestách, které vyšlapali ti před nimi. Ale nyní je čas, kdy je potřeba vytýčit nový směr, nalézt nové cesty. Je to čas, kdy je nutné přestat na něco čekat, ale žít. Žít teď a tady. Ne přežívat. V každém dni nalézat naději, splnění přání a lásku. Vidět krásu kolem sebe. Učili jste se mnohé. Nyní je čas, abyste to, co jste se naučili, začali praktikovat. Jenom vy můžete změnit svůj svět. Cítíme, že mnozí z vás jsou na pokraji zoufalství, touží změnit své životy, touží být naživu. Všem však brání jejich nitro, tedy jejich pevnosti, ze kterých nedokáží vyjít do světa a podívat se ostatním do očí, pokynout na pozdrav, usmát se a dát se do řeči. Raději jsou zamčeni za dveřmi, ve světě šedi. Nikdo je nedrží, jen oni sami. Svět se může probudit. A může to být velmi rychlé. Čas tady a teď přináší povzbuzení, ale i varování. Čas nese všechna poselství. Čas je tu proto, abyste se učili. Abyste prošli školou. Čas se však přizpůsobí vývoji. A proto ho každý vnímá různě. Tento čas však je jedinečný a nezapomenutelný, neboť dokáže zažehnout i v těch nejzarputilejších myšlenku odvahy a rozhodnutí. Rozhodnutí, která brzy padnou a budou mít dalekosáhlý dopad. Jak ve světech lidí, tak ve světě celém. Vesmír čeká na projevení odvahy, čeká na rozhodnutí. Čeká na to, až se lidé rozhoupají a naleznou společnou řeč. Čeká na to, až se lidstvo spojí. Pak zapojí všechny své síly, aby dostali podporu, kterou si ve své odvaze zaslouží. Milujeme vás a žehnáme vám na vaší cestě, lidé Země.