Vzkaz pro člověka

Země je spoutaná energií Slunce a v současnosti je plně zahlcena sluneční energií. I když toto není patrné, svět se posouvá do jiných časů, mění strukturu, mění hranice a také vibrační nastavení. Člověk stojí na pomezí, kdy si mnohé neuvědomuje, přivírá oči a zabývá se zejména sebou samým a svým velikášstvím. Odporuje zdravému rozumu být zahleděný jen do sebe samého a nevidět to ostatní. Avšak toto je podstata této dimenze, podstata materie. Skrze sebe se naučit vidět ty ostatní, to je úkolem. V sobě samém člověk nese vzpomínku na to, kým býval a kým je. Často touží po mlhavém oparu svých vnitřních vzpomínek a nepřipouští si, že jsou odrazem jeho samého na cestě časem, na cestě za svým vzestupem, za sjednocením. Člověk nehledá tolik sám sebe, neboť se odklonil od své cesty. Čas mu dává možnost vrátit se zpět na tu pravou cestu poznání, on však pochybuje, dívá se skrze strach a naslouchá své mysli a tomu, co v něm posiluje jeho ego. Člověk je velice bystrý a všímavý, musí však opustit prostor své komfortní zóny a dívat se za masky, které jsou mu nastavovány. Tento čas pomáhá dívat se skrze a vidět, pokud po tom však člověk touží. Je tu mnoho překážek na cestě k růstu. Je tu však také mnoho pomoci, pokud je o ni žádáno. Člověk jí nedokáže ocenit, neboť vnímá pouze odlesky toho, co je mu sdělováno. Vnímá pouze určité frekvence toho, co se mu objevuje v jeho vědomí. Pokud se brodí v energiích strachu, pokud se potápí, tak není schopen otevřít se radosti a lásce. Člověk obklopený radostí vnímá zcela jinak a následuje poselství své duše. Tento čas otevírá brány, kdy lidstvo může projít, může však také změnit směr a vrátit se zpět. Pokud toto udělá, pak naděje na jeho osvobození zmizí v propadlišti času. Tak, jako každý živý tvor touží po životě, tak i člověk touží po dosažení svých cílů, touží jít cestou, která ho povede ke štěstí. Štěstí má však mnoho podob, a pokud člověk nedokáže uchopit a propojit minulost a přítomnost, aby uviděl budoucnost, pokud nedokáže žít teď, pak pro něho život znamená přežívání a žití v iluzi. Čas je tu kvůli vývoji a poznání. Bezčasovost je oblastí ducha, kde lze nalézt pochopení a moudrost. Svět se řítí velkým tempem a člověk s ním. Jeho cesty jsou plné nástrah a také plné zázraků. I on sám může být tím zázrakem. Země brzy odpluje a člověk buď projde anebo klesne. Toto je sdělení, které může pomoci otevřít oči anebo se tě člověče ničím nedotkne. Podle toho poznáš, kam směřuješ a jaký bude tvůj další osud. I tak jsme stále s tebou a milujeme tě, člověče.